Rostlinné nebo živočišné mléko

V dnešní době je populární vyhýbat se  živočišným mlékům všeho druhu a vyhledávat jiné alternativy. Jsou ale lepší a zdravější? Je na ně méně alergií? Je to pravda nebo se jedná pouze o marketingový tah?

MLÉKO NEBO ROSTLINNÝ NÁPOJ

Na úvod si pojďme vysvětlit co to vlastně mléko je. Savčí neboli živočišné mléko je produktem mléčných žláz. Slouží k ochraně a výživě mláďat. Musí tedy obsahovat všechny látky důležité pro vývoj a ochranu nového života, jako jsou cukry, tuky, bílkoviny a imunitní ochranu v podobě protilátek. Naproti tomu rostlinným mlékem se rozumí rostlinný nápoj vyrobený z rozdrcených semen či plodů (sóji, rýže, ořechů, apod.). Svým vzhledem mléko pouze připomínají, tudíž se jim tak začalo říkat. Jejich správným názvem je ale výraz “rostlinný nápoj”.

TROŠKA BIOLOGIE

Každé živočišné mléko se skládá
ze sacharidů a to zejména z mléčného cukru - laktózy.
Další důležitou složkou mléka jsou bílkoviny. Můžeme je rozdělit na dvě hlavní části a to na kaseiny a syrovátkové bílkoviny. Kaseiny jsou fosfoproteiny, které se stabilizují pomocí vápníku a tvoří 80 % všech bílkovin v kravském mléce. Tyto bílkoviny najdeme ve vysokém procentu ve tvarohu a sýrech.
Syrovátková bílkovina se dělí na tři podskupiny. Tou první je α-laktalbumin, což je primární složka mateřského mléka.
Další je β-laktoglobulin, který tvoří hlavní část syrovátkové bílkoviny kravského mléka. Váže vápník, zinek a obsahuje vazebná místa pro minerály a vitamíny rozpustné v tucích. Poslední složkou syrovátkové bílkovinné části je sérový albumin, který není produkován mléčnou žlázou, ale do mléka se dostává krví.
Mezi další složky mléka patří tuky, které napomáhají vstřebávání vitamínů v nich rozpustných (vitamíny A, D, E, K), prvky jako draslík, fosfor, vápník, potom také vitamíny C, E a B6. Zejména vstřebávání vápníku je pro člověka důležité nejen v mládí, ale během celého života.
Největší množství vápníku se nejsnáze vstřebává z kravského mléka.

JAK JE NA TOM ROSTLINNÉ „MLÉKO“

Rostlinná mléka žádné z těchto látek neobsahují. Obsahují ale jiné bílkoviny a to vždy v menším množství. Obsah sacharidů bývá ve většině případů vyšší a mléka bývají velmi často přislazována. Náklady na jejich výrobu nebývají tak vysoké, ale jejich cena tuto skutečnost nijak neodráží, a tak za 1 litr mandlového mléka zaplatíte až 70 Kč. Příkladem je mimo jiné i ovesné mléko, které se vyrábí rozemletím ovesných vloček ve vodě. Ty se poté nechají odstát a přecedí. Výroba není náročná, může si ho doma vyrobit každý z nás. Takové mléko ale obsahuje lepek.

ALERGIE NA MLÉKO NEBO INTOLERANCE

Je třeba si vysvětlit často zaměňované pojmy a to intolerance a alergie. Alergie na mléko a výrobky z něj způsobí abnormální imunitní reakci s nadprodukcí alergických protilátek,
přičemž může dojít ke vzniku vyrážek, kopřivky, sípání či zvracení. V nejhorším případě může dojít až k vzniku anafylaktického šoku.
Alergie na mléčné bílkoviny se může projevit u novorozenců, ale i u dospělých či ve stáří. Nikdy se nejedná o alergii na všechny složky mléka, ale pouze na složku určitou.
Narozdíl od toho intolerance je neschopnost organismu trávit určitou látku. V případě laktózy dochází k její intoleranci v důsledku nízké hladiny laktázy ve střevě. Laktáza je enzym štěpící laktózu na monosacharidy - glukózu a galaktózu.
Jak je to ale s mléky rostlinnými? Mohou i ony způsobit tyto reakce? Ano mohou. I když rostlinná mléka tyto výše zmíněné látky neobsahují, sója nebo ořechy jsou velmi významnými alergeny.

FAKTA A MÝTY

Konzumaci mléka a jeho výrobu spojuje spousta mýtů, které jsou dnes již vyvráceny. Jako například, že mléko zahleňuje, což nebylo nikdy vědecky podloženo ani prokázáno. Že mléko obsahuje ,,éčka” a že je lepší konzumovat jej čerstvé. Do mléka se ale žádné přídavné látky dávat nesmí a jediné zpracování, které se může provádět, je jeho tepelné upravení tzv. pasterizace. Mléko se zahřeje na teplotu
135–150 °C po dobu 1–2 minut. Díky pasterizaci dochází ke zničení všech choroboplodných zárodků a mikroorganismů, které jsou v čerstvém mléce obsaženy. Pasterizací se připravíme maximálně o 10 % živin, ale máme jistotu konzumace mléka bez bakterií. To je pro nás mnohem zdravější než konzumovat mléko nepasterizované.
Není třeba se živočišných mlék obávat. Jsou totiž zdrojem látek nezbytných pro náš organismus v každém věku. Pokud netrpíte alergií na mléčné bílkoviny, není potřeba se mléku cíleně vyhýbat.

KOLIK MLÉKA BYCHOM MĚLI DENNĚ ZKONZUMOVAT?

Dětem by se mělo podávat mléko a mléčné výrobky minimálně třikrát denně a měly by pokrýt alespoň dvě třetiny denní doporučené dávky vápníku. Ideálně by 1 díl mělo tvořit mléko, další díl sýr a zbytek připadá na zakysané výrobky. U sýrů je třeba dávat pozor na nadměrné množství soli. Mléčné výrobky jsou důležité pro vysoký obsah vápníku. Ten se ukládá do kostí a zubů - zvyšuje pevnost, pružnost a celkový růst kostí, zlepšuje metabolismus hormonů atd.
Pokud nejsou dětem podávány mléčné výrobky, časem může dojít ke vzniku osteoporózy, řídnutí kostí a zhroucení celé kostry dítěte. Starší lidé potřebu vápníku podceňují, když se domnívají, že mléko je důležité pouze pro rostoucí organismus.
Nedostatečný příjem vápníku v seniorském věku urychluje vznik osteoporózy a zhoršuje její průběh.

Spotřebu mléka můžete zvýšit i s našimi výrobky. Například instantí kaše, které chutnají nejlépe zalité horkým mlékem, jsou ideální snídaní. Dopřát si můžete také shake bez výčitek, který je rychlý na přípravu a chutná jak teplý, tak studený.

Barbora Nováková, Bc
Veronika Křešťáková, Bc